Mudrc nesleduje své zájmy,
srdce lidu je jeho vlastním.
Je laskavý k dobrým,
stejně tak i k nedobrým,
neboť Ctnost je laskavá.
Je věrný oddaným
i nevěrným,
neboť Ctnost je věrná.
Mudrc kráčí světem ostýchavě,
v zájmu světa noří se do jeho kalu.
Všichni lidé napínají zrak i sluch,
avšak mudrc se jen směje jako dítě.
Tu som si vzala na pomoc jeden z anglických prekladov (Ellen M. Chen):
The sage has no set mind (ch’ang hsin),
He takes the mind of the people as his mind.
The good (shan) I am good to them,
The not good I am also good to them.
This is the goodness of nature (te).
The trustworthy (hsin) I trust them,
The not trustworthy I also trust them.
This is the trust of nature (te).
The sage in the world,
Mixes (hun) the minds (hsin) of all.
The people lift up their eyes and ears,
The sage treats them all like children.
A môj preklad tejto angličtiny vyzerá trochu inak:
Múdry človek nemá pevne stanovený názor (myseľ),
Berie názor iných ako svoj vlastný názor.
K dobrým som dobrý,
K nedobrým som tiež dobrý.
Toto je dobrota Prírody (v našom aj “cesty”).
Dôveryhodným dôverujem,
Nedôveryhodným tiež dôverujem.
Toto je dôvera Prírody (v našom aj “cesty”).
Múdry človek na svete,
Mieša mysle (názory) všetkých.
Ľudia vzhliadajú a počúvajú,
Múdry človek k nim pristupuje ako k deťom.
Posledna veta je dost matuca. Naozaj je to zrozumitelnejsie ako si to prelozila z anglictiny.
Aj ine preklady su v tomto bode zrozumitelnejsie:
“Lidé naň hledí s údivem a s údivem mu naslouchají.
Povolaný s nimi jedná jako s vlastními dětmi.”
Vacsina prekladov hovori v tom zmysle, ze Mudry clovek zaobchadza s ludmi ako s detmi (svojimi). Lenze som nasiel aj inu interpretaciu, ku ktorej by zas bol blizsie tento “nas” preklad, keby mal inak formulovanu prvu cast vety – Všichni lidé napínají zrak i sluch, – ten preklad znie takto:
“Na to, k čemu všichni upírají zrak a sluch,
hledí moudrý shovívavě jako na dětinskost.”
V tomto kontexte by som tomu uz rozumel tak, ze pokym bezny ludia si zahmlievaju zrak a sluch (a vobec – vsetky zmysly) “svetskymi” pozitkami, mudry clovek na to sa len pousmeje, ako to dieta, ktore este nezije nas “sen planety” 😉
“Na to, k čemu všichni upírají zrak a sluch,
hledí moudrý shovívavě jako na dětinskost.”
Na toto som nikde nenašla vhodný podklad. Tie verzie, ktoré som kontrolovala, hovoria o tom, že múdry človek s tými druhými zaobchádza ako s vlastnými deťmi – zrejme tolerantne, “shovívavě”.
A Derek Lin to komentuje: Múdry človek očakáva v druhých to dobré a dostáva to, pretože ľudia si nemôžu pomôcť a začnú sa správať podľa toho, čo v nich vidí múdry človek.
Mne tento komentár pripomína “self-fulfilling prophecy”, samonapĺňajúce sa proroctvo. Dostanem, čo očakávam. A vo výchove bosoráka (a pri zhmotňovaní túžby hocijakého druhu) je to pravidlo číslo 1 – ak nemáš kontrolu nad svojím očakávaním, nečuduj sa, že dostávaš to, čo dostávaš… 🙂
The sage has no mind of his own.
He is aware of the needs of others.
I am good to people who are good.
I am also good to people who are not good.
Because Virtue is goodness.
I have faith in people who are faithful.
I also have faith in people who are not faithful.
Because Virtue is faithfulness.
The sage is shy and humble – to the world he seems confusing.
Others look to him and listen.
He behaves like a little child.
☆Gia Fu-Feng and Jane English
Translators☆